Na pouť jsme se vydali,
plno lidí poznali.
Putujeme na Velehrad,
díky Monči nemáme hlad :o)
Veze nám též batohy,
netíží nás na nohy.
Náš lídr je dobrý dost,
jdem, kam směřuje mu nos.
Občas sejdeme též z cesty,
hrozíme mu za to tresty.
Polovina nás pak zbledne,
neb adrenalin nám tím zvedne.
Nakonec se však nezlobíme,
aspoň více krásy zříme :o)
Stará se o nás taky otec,
problémy nedělá mu kopec :o)
Je s námi i Maruška,
naše fotografka – zdravuška.
Maruška též na přání
klíšťata z nás vyhání :o)
Kuba nám chce dávat rady,
jak máme žít dobře vztahy :o)
Věrka zlato v hrdle skrývá,
při mši žalmy krásně zpívá :o)
Milča do strun hrábne,
do zpěvu nás vtáhne :o)
Lucka měla dobrý nápad
zajímavou hru si zahrát.
Kapulet kritikou nešetří,
co skrývá hra nikdo nevětří.
Když princip hry byl odhalen,
nemálo z nás chce z kola ven :o)
Terezka štěstím slzy roní,
Vojta se jí až k zemi kloní,
čekáme jenom chviličku,
než políbí jí tkaničku :o)
Lukášova čepice,
líbí se nám velice.
Nechce nám ji ale dát,
na to on ji má moc rád :o)
Maruška fotí o 106,
kondicí dělá FTK čest :o)
Janča, ta se směje hezky,
v radost proměňuje stes/zky :o)
Ruprecht nám zvedne náladu,
je však někdy pozadu.
Z Krucemburku Ruprecht pochází
a též se s námi prochází :o)
Už po pěti kilometrech
jenom stěží bereme dech.
Jsme víc mrtví nežli živí,
zaparkujem o kopřivy.
Sedneme si na zadek
a naplníme žaludek.
7,5 kilometru...
Ještěže mám dobrou tretru!
Dalších 10 kilometrů..
Furt sa neblížíme k metru.
Nakonec jsme zabrali,
všecky kopce zdolali.
Každý z nás se raduje,
že tu s Bohem, s vámi je! :o)
Za společné prošlapané kilometry, neustálý úsměv (i při takových velkých zklamáních, jakým byla monumentální a jedinečná „Mohyla“), skvělé nezapomenutelné zážitky a krásné květnové dny (a zvláště večery :-)) ) plné pohodky
všem Kapuletům a Montekům
děkují
Maruška a Veronika :o)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.